ME mládeže v Bratislavě pohledem sourozenců Fizerových

Do Bratislavy jsme se oba velmi těšili. Byli jsme zde s naší rodinou. Do hrací místnosti jsme docházeli pěknou procházkou. Jelikož jsme bydleli jinde než náš trenér IM Sergej Berezjuk, táta nás na brzkou 8. hodinu vozil na přípravy. Po zhruba 2 hodinové přípravě jsme většinou jeli na výlet, nebo na šli procházku. Velice se nám Bratislava líbila, a určitě ji budeme chtít znovu navštívit. Po návratu z výletu jsme si s Marečkem zopakovali přípravu, kterou nám Sergej poslal. Někdy jsme se domluvili, a na vše jsme se ještě jednou se Sergejem krátce před partií podívali.

Samotné místo konání bylo skvělé, sál byl velký a klimatizovaný, což je velmi důležité. Organizace byla samozřejmě na velmi vysoké úrovni, což celému ME přidalo na prestiži.

Já i Marek, jsme byli mladší v kategorii, což nebylo vůbec na škodu. Naopak, jsme si mohli zahrát kvalitnější a poučnější partie.

Lucka:

Já jsem se zúčastnila kategorie G14 a byla jsem nasazená 67. Do Bratislavy jsem nejela bojovat o přední příčky, spíš jsem chtěla nasbírat zkušenosti. Jelikož jsem byla nasazená v druhé polovině dívek, hned první kolo tedy bylo velmi těžké.

1. kolo jsem hrála s Hakobyan Astghik (1916) z Azerbajdžánu. Celou partii jsem stála lépe a soupeřku jsem přehrála, bohužel jsem nezvládla udržet převahu a dotáhnou vše do vítězného konce. Partie trvala asi 5 hodin a nakonec jsem ji prohrála.

2. kolo na mě padla Stankic Anastasija (1330) z Bosny a Hercegoviny. Tato partie byla z mé strany velmi nepovedená a já jsem i přes velký elový rozdíl nedokázala soupeřku přehrát. Nakonec partie skončila remízou.

3. kolo bylo poměrně jednoduché, hrála jsem s Adlen Noyou (1270) z Izraele. Zde jsem se poměrně rychle dostala do převahy a náskok jsem proměnila v první bod.

4. kolo mi vyšel los na Alekseenko Mariyu (1848) z Ruska. Tato partie byla velmi dlouhá a náročná, ale soupeřka mě přehrála a zakončila partií jednoduchým taktickým obratem.

5. kolo jsem seděla proti Anice Rachna Roy (1380) z Anglie. V partii jsem si v mojí oblíbené Španělce zahrála velmi zvláštní vedlejší variantu, kterou jsem sice nezahrála přesně, ale i přesto jsem pomocí útoku na oslabené dámské křídlo získala poctivě uhraný bod.

V 6. Kole jsem v Dámskoindické za černé získala velikou výhodu díky soupeřčiným pasivním figurám, které musely krýt její slabý střed. Bohužel se jí povedlo většinu figur vyměnit, a oběma nám zbyly věž a sedm pěšců. Nakonec jsem nevyužila volného D sloupce, který jsem ovládala a po výměně věží v remízové pěšcovce partie skončila remízou. Hrála jsem s Minaevou Julianou (1733) z Ukrajiny.

V 7. Kole jsem hrála jen s o něco silnější soupeřkou než předešlé kolo. Proti mně seděla Polka Barwinska Ewa (1736). Tato partie byla snad nejnáročnější ze všech. Svou polskou soupeřku jsem v Marociho výstavbě přehrála na plné čáře. Na Dámském křídle jsem pěšce natolik oslabila, že jsem měla již jasný zisk jednoho z nich. Dokonce jsem se dostala do velice silného útoku i na královském křídle, na kterém jsem měla v jednu chvíli vyhrávající kombinaci, kterou jsem sice viděla, ale nemohla jsem se dopočítat zdárného konce, kterým byl asi 5. tah, který jsem našla až při rozboru. I přesto jsem byla s pěšcem více v přivyhrané koncovce, přičemž měla má soupeřka jen nepatrnou protihru. Partii jsem hrála další hodinu a koncovku jsem, (nejspíš i kvůli časové tísni) absolutně pokazila. Nakonec jsem mohla nalézt tah, který by 5 hodinovou partii ukončil remízou, byla jsem ale naprosto zničená průběhem partie, a tak jsem tah nenašla a partii prohrála. Po rozboru a konzultaci se Sergejem, jsme dospěli k názoru, že jsem se nezvládla rozhodnout, jestli budu hrát na dámském nebo na královském křídle (přitom dlouho vyhrávalo obojí) a nakonec mi ze dvou útoku nezbylo nic. Tato partie byla rozhodně nejpoučnější, ale zároveň mě absolutně psychicky odrovnala. Naštěstí jsem se díky mojí rodině rychle vzpamatovala a postupně připravila na další kolo.

8. kolo mi nalosovalo Řeckou hráčku Kiousi Panagiotu (1806). Tuto partii považuji za nejpovedenější. Soupeřku jsem porazila během asi 15 tahů, pak už byla jen otázka času, kdy ji s kvalitou a pěšcem více porazím.

9. kolo jsem si zahrála s Italkou Rubinshtein Kamilou (1799). K partii toho moc co říct není, jelikož jsem si ani nezahrála. Soupeřka mě přehrála velice rychle, a já jsem se vlastně jenom držela. Tato partie byla jediná, která skončila dříve než za tři hodiny, trvala asi dvě.

Celkově mám z turnaje velice smíšené pocity. Určitě musím zapracovat na dotáhnutí lepších a vyhraných partií, a samozřejmě opět na koncovkách. Celkové 4 body nejsou úplně podle mých představ, ale není to ani nějak zvlášť špatný výsledek. Turnaj mi ukázal na další nedostatky, na kterých se budu snažit pracovat. Na závěr můžu jenom poděkovat lidem, kteří mi pomohli zúčastnit se ME: Samozřejmě to bude šachový svaz v čele s panem Piskem, pak taky můj trenér IM Sergej Berezjuk a mí rodiče…“ Lucka Fizerová

Marek:

Já jsem hrál kategorii open U12 a moje startovní číslo bylo 103. Na turnaji bylo velké obsazení velmi silných hráčů, celkem se nás v kategorii zúčastnilo 160, ale o moc jsem se nakonec neposunul od startovního čísla. V turnaji jsem se umístil díky 4 bodům na 98. místě

1. kolo jsem se utkal se Španělem Habans Aguerrea Javierem (2062). Tato partie se mi moc nepovedla, a i když jsem stál celou partii remízově, partii jsem po taktickém obratu prohrál.

2. kolo jsem usedl proti Islanďanovi Moller Tomasovi (1291). U této partie mi vyšla příprava a já jsem v partii získal výhodu a už jsem jen přidával a asi po 3 hodinách jsem partii dotáhl do vítězného konce.

3. kolo na mě čekal Cnejev Vladimir – Alexandru Z Rumunska (1907). S ním nebyla partie jednoduchá, už od začátku jsem stál špatně, ale dokázal jsem trochu výhody stáhnout, jenže nic netrvá věčně a tak se soupeř přesunul z útoku na královském křídle na dámské a já jsem mu to ještě sám umožnil a přes otevřené „céčko“ vlítnul dámou na 7 řadu a v následujícím tahu mi napadnul věž, kterou později i dobral, takže je pochopitelné, že jsem partii prohrál.

4. kolo se moje bílé figury utkaly s černými, za kterými seděl reprezentant Estonska, Kokk Karl Mattias (1419). Soupeř hrál rozhodně navíc, něž na své elo. Partii jsem rozehrál Marociho výstavbou, která naplnila své očekávání a partie dopadla v můj prospěch.

5. kolo se mi vůbec nepovedlo a na prohru už jsem stál v 16. tahu a už to nešlo dorovnat. Zhruba po 3 a půl hodinách jsem prohrál se Stevanovicem Jovanem (1851) ze Srbska.

6. kolo jsem hrál s mým kamarádem Matyášem Pasekou (1898) v této partii jsem brzy získal pěšce, potom druhého a už jsem stál na výhru, jenže, potom jsem dobral třetího, což byla chyba, v průběhu partie jsem musel dát dámu za věž a potom jsem neměl protihru a partii jsem z vyhrané pozice prohrál.

7. kolo mi vylosovali Guriho Adriana z Albánie (1474) byla to nejjednodušší partie na ME. Rozehrál jsem Najdorfa, později jsme vyměnili dámy, a já jsem šel do lepší koncovky získal jsem pěšce a potom jsem měl možnost dobrat pěšce, ale nevzal jsem ho, protože jsem se poučil z minulé partie, našel jsem hrozbu, kterou šlo zabránit těžko, nakonec se soupeř vzdal, protože bych získal figuru.

8. kolo osmé kolo jsem hrál s hráčem ze Slovenska, jmenoval se Stevik Patrik (1941). V partii jsem udělal chybu a ztratil jsem pěšce, ale pak jsem pěšce vrátil obětí střelce, soupeř nejspíš nemohl vzít, protože by byla hrozba matu, která šla pokrýt jen jednou a to ústup králem, kde by byl minimálně věčný šach. Soupeř dvakrát opakoval pozici, ale potom udělal chybu a já jsem vzal druhého pěšce. Potom soupeř v časové tísni dal figuru, nakonec jsme došli do takové „koncovky“ každý měl dámu, střelce a já jsem měl ještě koně. Později jsem získal dámu. A vyhrál jsem.

9. kolo jsem měřil síly s Culumem Sanjinem (1912) z Bosny a Hercegoviny. Soupeř mě přehrál a postupně přidával na výhodě. Soupeř obětoval figuru za dva pěšce, ale musel jsem dát kvalitu, a to jsem měl dvě figury za věž a dva pěšce, ale stejně to bylo v celku vyrovnané, ale potom jsem udělal chybu a partii jsem po 2 hodinovém boji prohrál.

V Bratislavě se mi moc líbilo a byl bych rád, kdybych se mohl zúčastnit takového ME znovu, jako bylo tady v Bratislavě. Děkuji samozřejmě mému trenérovi za podporu, který mi dělal i rozbory a přípravy. A se svými 4 body? Ty ke spokojenosti nestačí, po loňském 9. místě na ME v Rize je to pro mě velké zklamání. Chyby se projevily prohrami ve vyhraných pozicích a tak vím, na čem musím zapracovat.“ Marek Fizer